O červené Karkulce
Karkulka dostala od babičky čepičku, kterou jí upletla. Jednou ji šla navštívit, protože byla nemocná. Maminka jí dala pro babičku bábovku a košík s lahví vína. Cestou lesem potkala vlka, který vyzvídal, kam jde. Předběhl ji a brzy klepal na dveře babiččina domku. Babička ležela v posteli a pozvala ho dál. Vlk jí sežral, vzal si babiččin čepec a lehl si pod peřinu. Když dorazila Karkulka, taky ji sežral. Okolo chaloupky šel myslivec a slyšel chrápání. Našel v posteli vlka, rozpáral mu břicho, vyskočila babička s Karkulkou, vlkovi břicho zašili, naplnili kameny a potom ho hodili do studny.
O Smolíčkovi
Smolíček by veselý kluk, který bydlel jen s jelenem. Jednou šel jelen na pastvua řekl Smolíčkovi, ať si dá pozor na jezinky. Smolíček zamával jelenovi a ten se odešel pást. Doma najednou Smolíček slyšel za dveřmi tenké hlásky, které ho prosily, že dovnitř strčí jen dva prsty a hned zase půjdou. Rozhodl se, že pootevře, ale jezinky strčily dovnitř své pařáty a Smolíčka popadly. Byly to tři ošklivé babice, které ho unesly pryč a zavřely do svého doupěte. Smolíček plakal a volal jelena, ale ten má dobré uši a uslyšel ho i na velikou dálku. Skákal jako o závod, aby Smolíčka zachránil. Vysvobodil ho a spokojeně se oba vydali k domovu.
Dlouhý, široký a bystrozraký
Starý král umíral a rozhodl se dát klíč od komnaty, kde jsou obrazy možných nevěst, svému synovi. Ten si vybral tu nejzakletější princeznu, kterou držel na svém zámku zlý černokněžník. Vydal se tedy na dlouhou výpravu. Po cestě potkal Dlouhého, který se uměl natahovat. Širokého, který se uměl nafukovat. A Bystrozrakého, který daleko viděl. Rozhodli se, že mu pomohou, a vydali se společně na cestu. Zámek byl strašidelný a černokněžník byl ještě strašidelnější. Přivedl jim smutnou princeznu a oni ji museli tři noci hlídat, jinak jim nezmizela navždy. Neuhlídali ani jednou a vždy usnuli. První den se princezna proměnila v žalud, který museli do východu slunce přinést, druhou noc se proměnila v drahokam a třetí noc v prsten. Princ ale s pomocí svých kamarádů vždy stihl princeznu vrátit zpět do komnaty. Pokaždé, když přišel ráno černokněžník a zjistil, že princezna je v pokoji, praskla mu jedna ze tří obručí, které měl kolem pasu a představovaly jeho život. Třetí den praskla poslední a princezna byla zachráněna. S princem si dali pusu a všechno dobře dopadlo.